DOKUD TO NENÍ DOBRÉ, NENÍ TO KONEC

      Vážené Tišnovačky a Tišnováci,

    několik nedávných zážitků a rozhovorů ať s přáteli či zákazníky mě přiměly napsat lehké zamyšlení nad současnou dobou. Pro rychlý a zkratkovitý svět sociálních sítí je to možná lehce delší, ale zkracovat nebylo kde, a tak doufám, že čas, který se tomu rozhodnete věnovat, nebude promarněný.

    Všichni si poslední procházíme nepříjemnými a pro některé i obtížnými zkouškami, které jen těžko snesou srovnání. Nenazval bych to ovšem časem nejtěžším. Najdeme-li odvahu pohlédnout minulosti do tváře, můžeme spatřit období a situace mnohem horší. Stačí návštěva dvacátého století: I. světová válka, II. světová válka, zločiny komunismu 50tých let… Jen pár příkladů z dob, kdy jedinec byl ohrožen na životě a svobodě a leckdy nemohl nalézt spolehnutí či důvěru ani u svých blízkých. A přesto jsme to zvládli, byť za cenu nemalých obětí.

    Zpět do přítomnosti. Ke všem současným starostem a komplikacím si nelze nepovšimnout i výrazně stoupající polarizace společnosti. S jistou dávkou udivení vzpomínám na jaro roku 2020, kdy nás epidemie Covid-19 sevřela poprvé. Tehdy jsme se až nevěřícně semkli. Cítili jsme odhodlání a tato energie nám dodávala onen potřebný pocit nezlomnosti. Co se s námi stalo nyní, kdy se s tím samým problémem potýkáme mnohem, mnohem intenzivněji?

    Roztříštěná společnost je zranitelná. Stejně jako nekompaktní organismus či nepromyšlená strategie. Příkladů najdeme spousty. Ne všechny výhry bývají krásné a dočasný úspěch některé ze skupin se postupem času může ukázat pro všechny jako vítězství Pyrrhovo.

   Není v naší moci ovlivnit vše, nemáme od všeho klíče. Ale mnohdy zvládneme víc, než si dokážeme představit. Přál bych si, abychom byli k sobě navzájem více tolerantní, chápaví a o pár chvil déle se zamysleli, než vyřkneme názor. Než protějšek zařadíme do jedné z našich intelektuálních škatulek nebo jen jednoduše zaujmeme stanovisko. Respekt k odlišnému pohledu na situaci, běh událostí a svět je těžká disciplína, ale kdo ji ovládne, postupuje do další úrovně. A ruku na srdce, kdo by rád nedosáhl dál a výš?

    Optimismus mě neopouští a věřím tomu, že se vše v dobré obrátí. A není-li to dobré, tak to ještě není konec. Člověka většinou formují nelehké okamžiky. Tam, kde naráží na limity, vzniká jeho pravý charakter. Musíme být občas vystaveni plískanici, abychom ocenili sluníčko a teplo.

    A jsme-li nyní vystaveni nepříjemným zkouškám, nepochybuji, že z nich vyjdeme posíleni. O to víc, využijeme-li všeho, co nás naučí. Odhodlání a nezlomnost byly vždy hlavními vlastnostmi těch, kteří s úspěchem čelili krutým nepřízním osudu. Přeji nám to samé i do časů současných. Zatím nevítězíme, máme proti sobě těžkého soupeře. Ale v tom „zatím“ je obsažena právě ta tolik potřebná naděje. Držme se toho! Jedinec dokáže mnohé, ale společnost má sílu mnohem větší!

    Přeji vám poklidné předvánoční období a pohodové a příjemné Vánoční svátky!

 Michal Kadlec
místopředseda MS ODS Tišnov